Biosecurity pro chov včel

Test Bee-safe pro včelařskou praxi

Včelstva jsou pod infekčním tlakem mikrobů, virů a parazitů. Množství zárodků patogenů se může ve včelařském zařízení a včelařských pomůckách kumulovat. Včelaři mohou proti nemocím včel a jejich zárodkům původců postupovat preventivně správnou hygienickou a technologickou praxí, tj. pravidelným čištěním pomůcek a zařízení. Velmi účinnou a pro životní prostředí šetrnou skupinou dezinfekčních přípravků jsou jodofory. Používání jodoforových přípravků je běžné při zajištění dobrých životních podmínek u mnoha hospodářských zvířat. Ve včelařské praxi není běžné použití jodoforové dezinfekce dosud zavedeno. Provedli jsme v in vitro podmínkách ověření vlivu jodoforové dezinfekce proti sporám Paenibacillus larvae. Vedlejší vliv jodoforu na dospělé včely jsme testovali tarzální a orální aplikací dezinfekčního roztoku. Množství životaschopných spor Paenibacillus larvae po ošetření povrchu testovaných předmětů jodoforovou dezinfekcí kleslo z 1 x 106 na 1 x 104. Tarzální ani orální toxicita na dospělé včely zjištěna nebyla. Aplikace jodoforu nezpůsobila zvýšení koncentrace jódu v medu ve srovnání s jeho přirozeným obsahem. Jodoforová dezinfekce může být použita ve včelařské praxi pro pravidelné preventivní snižování infekčního tlaku spor moru včelího plodu.

Úvod

Poruchy homeostatických stavů, které mohou způsobit jednotlivým včelám nebo celým včelstvům problémy, se mohou projevit jako nemoci. Včelí nemoci jsou zpravidla vyvolány patogeny nebo parazity.1 Chováme–li včelstva neustále ve stejných úlech bez hygienických zásahů, infekční tlak patogenů na imunitu včel a včelstev sílí. Včelstvo pak strádá a v některých případech infekčnímu tlaku podlehne a uhyne. Podle studie Epilobee činily úhyny včelstev v zimě 2012-2013 v patnácti státech EU 3,5–33,6 %.2 V ČR v zatím nejkritičtějším roce 2008 přesáhly ztráty včelstev 25 %. I když se ztráty podařilo do značné míry kompenzovat, ke stejnému období předcházejícího roku byl v roce 2008 počet včelstev v ČR nižší o 60 tisíc včelstev.3

Včelaři by měli ve svých chovech dbát na dodržování správné chovatelské praxe, k níž patří i praxe technologická a hygienická. Základními zásahy by měla být obměna včelího díla, pravidelné čištění a dezinfekce všech včelařských pomůcek. Ve včelařské praxi připadá v úvahu využití fyzikální dezinfekce (např. var, parní dezinfekce, opalování plamenem nebo spalování) nebo využití chemické dezinfekce (organické kyseliny, alkohol, louh, povrchově aktivní látky, halogeny).4

Účinným dezinfekčním prostředkem je elementární jód. Jód je důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu.5 Podle přílohy vyhlášky č. 450/2004 Sb. je pro člověka doporučená denní dávka jódu 150 μg.6 Ve stopovém množství se jód vyskytuje také v medu. Literatura uvádí rozsah přirozeného obsahu jódu v sušině medu od 0,02 ppm 7 do 1000 ppm.8

V současnosti jsou vyráběny dezinfekční přípravky, založené na několika účinných látkách, vhodně kombinovaných. Tím se dosahuje vyšší účinnosti při menší koncentraci přípravků.9 Tohoto efektu využívá jód v komplexu s tenzidem, označovaný jako jodofor. Jodofor má baktericidní, fungicidní, sporocidní a virucidní účinky.10

Sporocidní účinek jodoforu vůči sporám Paenibacillus larvae testoval A. Okayama se svým kolektivem (1997). Výsledkem jejich snahy bylo snížení počtu životaschopných spor o 2–3 řády.11

Důležitými faktory při výběru vhodného dezinfekčního přípravku je, kromě jeho účinnosti vůči cílovému organismu, také toxicita na necílové organismy, případně zanechávání reziduí.

Toxicita jodoforu vůči včelám není v literatuře uvedena. Cílem práce bylo ověřit účinnost jodoforu vůči sporám Paenibacillus larvae, dále ověřit toxicitu jodoforu na včely a stanovit množství reziduí jódu v glycidových zásobách včel.

Materiál

Testovaný dezinfekční přípravek je na trh uváděn pod názvem Bee-Safe. Účinnou látkou výrobku je jód. Pomocné látky, obsažené v dezinfekci, jsou neionogenní smáčedlo, kyselina fosforečná a kyselina sírová. Použití dezinfekce je možné podle bezpečnostního listu, vydaného 14. 1. 2014.12

Obsah jednotlivých složek v dezinfekci: jód <5 %, kyselina fosforečná <10 %, kyselina sírová <10 % a neionogenní smáčedlo <25 % (Výrobce: Evans Vanodine International, Brierley Road, Walton Summit, Preston. PR5 8AH).

Testovaným mikroorganismem byla grampozitivní bakterie Paenibacillus larvae. Spory pro experiment byly separovány z příškvarů z plástů s klinickými příznaky moru včelího plodu.

Z příškvarů byla připravena suspense, která byla nanesena na dřevěné palubky, sloužící k výrobě úlů. Palubky byly před použitím sterilizovány v autoklávu 20 min. při teplotě 121 °C a tlaku 120 kPa.

Akutní kontaktní a orální toxicita dezinfekce byla testována na dospělcích dělnic včely medonosné (Apis mellifera carnica) ze včelnice VÚVč Dol. Pokusy s možnými rezidui jódu v medu po ošetření nástavků se prováděly na včelnici VÚVč Dol. Pro stanovení přirozeného obsahu jódu v medu bylo z archivu laboratoře VÚVč Dol vybráno deset vzorků květových medů z různých lokalit ČR.

Metodika

Test účinnosti jodoforové dezinfekce proti sporám moru včelího plodu

Z plástu bylo vypreparováno asi 50 příškvarů morového původu, které byly vsypány do 25 ml sterilní destilované vody s přídavkem kapky Tweenu 80. Třepáním při laboratorní teplotě 60 minut byly příškvary narušeny a vzniklá suspenze poté homogenizována.

Pomocí ředicí řady ředění a následnou kultivací na médiu byl stanoven počet spor původce moru včelího plodu ve výchozí suspenzi 1 x 106 spor v 1 ml. Objem 1 ml suspenze byl nakapán na označenou část plochy dřevěných palubek, před pokusem sterilizovaných v autoklávu. Suspenze se nechala do druhého dne vsáknout do pórů dřeva.

Po uschnutí suspenze byly palubky ošetřeny jodoforovým dezinfekčním roztokem v několika variantách koncentrací a expozice. Při aplikaci dezinfekce ponorem byl použit 2% roztok a expozice 5, 30 a 60 minut. Pro aplikaci postřikem byl použit 4% dezinfekční roztok. Doba expozice při aplikaci postřikem nebyla sledována, pěna se nechala okapat a oschnout. Dezinfekce se z ošetřených ploch nesmývala.

Na kontrolní palubky, neošetřené dezinfekčním roztokem, byla nakapaná pouze suspenze bacilů. Tato kontrola sloužila pro ověření růstu bacilů. Pro každou variantu aplikace a času expozice bylo připraveno pět opakování. Následující den byla označená místa ošetřených palubek opilována sterilními rašplemi do hloubky 3 mm. Piliny byly vsypány do sterilní destilované vody a následně 30 minut třepány. Po homogenizaci bylo odpipetováno 0,2 ml výluhu na živné médium ve třech opakováních (MYPG agar a kultivace podle: OIE Terrestrial manual).13 Aerobní kultivace probíhala 7 dní při 36–37 °C.

Test relativní tarzální toxicity na včely

Jodoforová dezinfekce pro tento test byla rozředěna v destilované vodě na koncentraci 4 a 8 %, což je dvojnásobek doporučené koncentrace pro dezinfekci. Testován byl i koncentrát. Pokus byl proveden v Petriho miskách o průměru 120 mm s neomezeným přístupem vzduchu. Na každou pokusnou Petriho misku byly napipetovány 2 ml roztoku nebo koncentrátu jodoforové dezinfekce, která se nechala zaschnout. Kontrolní misky byly čisté. Na všechny misky bylo umístěno deset dospělých včel ve třech opakováních a ve 24hodinových intervalech byl zaznamenávan počet živých a mrtvých včel.

Mortalita byla hodnocena na základě porovnání pokusných misek s kontrolní skupinou včel.

Test akutní orální toxicity na včely

Do skleněných krmítek bylo odměřeno 0,2 ml 50% cukerného roztoku, obsahujícího 4 nebo 8 % jodoforové dezinfekce. Krmítka byla umístěna do otvorů v plastových kelímcích, ve kterých bylo deset včel. Včelám byl podán cukerný roztok s dezinfekcí po jedné hodině hladovění. Po spotřebování cukerného roztoku s přídavkem dezinfekce byly včely dále krmeny 50% cukerným roztokem ad libitum.

Mortalita včel byla zaznamenávaná v 24hodinových intervalech a byla hodnocena na základě porovnání s kontrolní skupinou včel, které byl podáván čistý 50% cukerný roztok po celou dobu experimentu.

Test výskytu reziduí jódu v medu

Postřikem 2% roztokem byl dezinfikován kompletní úl. Pěnová vrstva dezinfekce se ze stěn úlu nesmývala. Úl byl poté na 30 dní uskladněn na dobře větraném místě. Po odvětrání byl úl osazen oddělkem. Jako kontrolní sloužil oddělkem osazený nedezinfikovaný úl, který byl umístěný na stejné stanoviště. Med z oddělků nebyl během včelařské sezóny odebírán. Po sezóně byl včelstvům dodán cukerný roztok v dávce nepřesahující 5 kg. Po šesti měsících od dezinfekce byla včelstva kontrolována a z každého z nich byly odebrány dva vzorky medu, respektive aktuálně přítomných zásob, k analýze.

Vzorky medu byly rozpuštěny v roztoku hydroxidu tetramethylamonnia a koncentrace jódu byla stanovena metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Analýza byla provedena Ústavem analytické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Graf 1 – Počet spor Paenibacillus larvae po expozici jodoforové dezinfekce

Tab. 1 – Počet spor před expozicí jodoforové dezinfekce a po ní

Tab. 2 – Relativní tarsální toxicita

Tab. 3 – Akutní orální toxicita

Tab. 4 – Množství jódu ve vzorcích autentických medů (1–10) a medu z pokusných včelstev (11–14)

Výsledky

Vliv aplikace jodoforové dezinfekce různých koncentrací a doby expozice na vitalitu spor původce moru včelího plodu Paenibacillus larvae je uveden v tabulce 1.

Grafické znázornění vlivu jodoforu podle tab. 1. je v grafu 1. Na svislé ose je množství virulentních spor Paenibacillus larvae zjištěné jako CFU kultivací.

Tabulky 2 a 3 dokumentují bezpečnost jodoforové dezinfekce pro včely.

V tabulce 4 jsou výsledky analytických stanovení jódu v medu pokusných včelstev a v deseti vzorcích autentických medů. Obsah jódu v medu včelstva, obývajícího úl, který byl ošetřen jodoforovou dezinfekcí, nepřekročil rozsah, naměřený v náhodně vybraných vzorcích medu z různých lokalit ČR.

Diskuse

Spory bacilů jsou jedny z nejodolnějších forem života vůči podmínkám vnějšího prostředí. Je zdokumentována jejich životaschopnost po 35 letech.14

Sporocidní účinek jódu na spory moru včelího plodu testovali Okayama a kol. (1997).11

Jimi zjištěná účinnost jodoforové dezinfekce je ve shodě s našimi výsledky, tedy snížení počtu spor původce moru včelího plodu o 2 až 3 řády v závislosti na době účinku, způsobu aplikace a koncentraci jodoforové dezinfekce. Interpretace výsledku účinnosti jodoforové dezinfekce může být v praxi rozdělena do tří rovin. Ve včelstvu může být až 50 milionů spor, aniž by byly zjevné klinické příznaky.15 V klinicky nemocných včelstvech je to nesrovnatelně více. Proto je účelné utratit včelstva v souladu s legislativou a bezpečně zlikvidovat kontaminované úly, plásty a pomůcky u nich používané. Jiná situace je u včelstev vystavených infekčnímu tlaku bakterie P. larvae z vnějšího prostředí. To jsou např. včelstva v karanténě, v ochranném pásmu nebo na kontaktních stanovištích. Tato včelstva mohou být infikována P. larvae, avšak ještě jsou bez klinických příznaků moru včelího plodu. Z mnoha rozborů v laboratoři víme, že u takových včelstev se obvykle nachází 100–1000 spor P. larvae v každém gramu voskové měli ze dna úlů. Proto může dezinfekce jodoforem najít uplatnění při předklinické fázi, která bez účinného zásahu může přejít do nemoci, tj. projevu klinických přízanků moru včelího plodu.

Další jodoforový preparát v 0,2% koncentraci dokumentuje virucidní účinnost vůči viru slintavky a kulhavky. 16 Tento neobalený RNA virus je blízký skupině virů, postihujících včely (např. virus deformovaných křídel DWV). S velkou pravděpodobností by tedy ve volném prostředí měl být jodofor účinný i proti virům včel. Ze zkušeností v jiných oborech aplikace, např. rybí líhně, můžeme předpokládat i účinek proti sporám zvápenatění včelího plodu a původcům nosemózy. Test účinnosti proti zmíněným původcům včelích nemocí ale u nás zatím nebyl proveden.

Snižování infekčního tlaku včelích nemocí v prostředí by měl včelař provádět pravidelnou preventivní dezinfekcí všech technologických vybavení a pomůcek, používaných v chovu.

Výhodou užívání jodoforové dezinfekce je zdravotní bezpečnost pro včely. Provedenými testy nebyla zjištěna toxicita vůči dospělým včelám. Podle námi získaných výsledků jód rovněž nepředstavuje problém z hlediska reziduí ve včelích produktech. Med přirozeně obsahuje jód.

Množství jódu v medu, resp. aktuálních zásob včelstva, umístěného v dezinfikovaném úle, bylo zvýšeno v řádu jednotek miligramů na kilogram oproti kontrolnímu včelstvu z totožného stanoviště. V porovnání se vzorky vybraných autentických medů z archivu VÚVč Dol však jde o množství jódu v rámci běžných přírodních hodnot. V literatuře je uváděn interval hodnot obsahu jódu v medu ještě mnohem širší.7,8

Vedle jódu obsahuje přípravek Bee-safe též kyselinu fosforečnou, kyselinu sírovou a smáčedlo. Analýza medu, s cílem stanovit rezidua pomocných látek obsažených v dezinfekčním přípravku, prozatím nebyla provedena. Vzhledem k přirozenému obsahu síry a fosforu v medu 7,8 nebudou ani tato rezidua představovat hygienické riziko.

Závěr

Uplatnění jodoforové dezinfekce může být při preventivním používání ve včelařské praxi s cílem snižovat infekční tlak ve včelařském provozu. Toxicita na včely nebyla v experimentu prokázána. Případná rezidua jódu v medu jsou nižší než přirozený obsah jódu v medu.

Adresa autora:
Ing. Jan Tyl,
Výzkumný ústav včelařský s. r. o. Dol ,
Dol 94,
252 66 Libčice nad Vltavou,
beedol@beedol.cz

Literatura

  1. TAUTZ J. Fenomenální včely, Praha, Brázda, 2009:269.
  2. CHAUZAT, M.P., LAURENT, M., RIVIERE, M.P., SAUGEON, C., HENDRIKX, P., RIBIERE-CHABERT, M. A pan-European epidemiological study on honeybee colony losses 2012-2013, Sophia. Antipolis, European Union Reference Laboratory for honeybee health (EURL), 2014:5.
  3. PONDĚLÍČEK, J., KOLÁŘOVÁ, M. Včely – situační a výhledová zpráva listopad 2009, Praha Ministerstvo zemědělství, 2009:8.
  4. TITĚRA, D. a kol. Dezinfekce ve včelařství, VÚVč Dol, Dol, 2009:10-17.
  5. http://cs.wikipedia.org/wiki/Jod
  6. Vyhláška č. 450 /2004 Sb. ze dne 21. července 2004 o označování výživové hodnoty potravin. In: Sbírka zákonů České republiky, 2004, částka 102: 4679. Dostupné také z http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/ostatni/ Legislativa-ostatni_uplna-zneni_vyhlaska-2004-450.html
  7. CRANE, E. Honey, the comprehensive manual, London, Heinemann Edition, 1975:174.
  8. BOGDANOV, S., JURENDIC, T., SIEBER, R., GALLMANN, P., Honey for Nutrition and Health, a Review. Clearwater, J Am College Nutri 2008;27:677-689.
  9. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví, Praha, Grada Publishing1998:69.
  10. http://cs.wikipedia.org/wiki/Jodofor
  11. OKAYAMA, a kol. Sporicidal Activities of Disinfectants on Paenibacillus larvae, Tokyo, Journal of Veterinary Medical Science, 1997;59(10):953-954.
  12. http://www.beesafe.cz/wp/wp-content/uploads/2014/02/BL-Bee-safe.pdf
  13. http://www.oie.int/fileadmin/Home/eng/Health_standards/tahm/2.02.02_ AMERICAN_FOULBROOD.pdf )
  14. HASEMAN, L. How long can spores of American Foulbrood live?, Hamilton, American Bee Journal, 1961;101:298-299.
  15. DROBNÍKOVÁ, V. Tlumení moru včelího plodu, Praha, MZe ČSR, 1983:6.
  16. http://www.tekro.cz/file/9c1fad04-1b5c-4ae8-854d-f371709b7472/schvalene- koncentrace-prezvykavci.pdf

Jsme na Facebooku

Kontakty

Tekro, spol. s r.o.
Višňová 2/484
140 00 Praha 4

Tel.: +420 585 004 366
Email: info@beesafe.cz
WWW.: www.beesafe.cz

Mapa prodejen